Saturday 23 February 2019

Jídlo v Irsku a výlet pro kolo | video

Dneska jsem si pro vás připravil video. Akorát se mi teda povedl trošku fail, protože všechny fotky jsem fotil na "live" mód, aby byly pohyblivý a vypadaly hezky v tom videu a HDR, což vždycky uloží dvě fotky, jedna se hýbe a druhá je v HDR. No a než jsem to nasekal do Premiere Rush, tak jsem si všechny duplikáty fotek, který nebyly HDR promazal. Takže v prostřední části videa je kus poskládaný z fotek z cesty a všechny jsou statický 😢

Taky zkouším Premiere Rush CC na iPadu. Je to můj první project, takže prosím o shovívavost. Pracuje se v tom hezky, akorát to neumí 4k, takže celý den točim ve 4k zbytečně 🤨 A mám tam jen 3 exporty zdarma, pak bych to musel platit a to se mi určitě nebude chtít. V iMovie se mi videa naimportovaly retrospektivně a nebyl jsem s to nastavit, aby to bylo chronologicky. Musel bych tam asi vkládat jedno video po druhém. A to není moc user-friendly... Mno, nevím, budu to muset nějak vymyslet. Kdybyste někdo měl nějaký tip, sem s ním!

Friday 22 February 2019

Fáilte go Baile Átha Cliath

Vítejte v Dublinu!

Vím, že mí čtenáři jsou vesměs extrémně vzdělaní lidé se širokým rozhledem, takže tahle informace zřejmě nikoho nepřekvapí, ale v Irsku je krom angličtiny druhý oficiální jazyk. Irština je gaelský jazyk keltské jazykové větve příbuzný se skotskou gaelštinou.

Irštinou se mluví v Irské republice a Severním Irskujako menšinovým jazykem (vedle angličtiny), získala však status národního a úředního jazyka Irska. Irsky mluvící obyvatelé se soustřeďují především v oblastech zvaných Gaeltacht, které jsou v situovány přibližně do oblastí západně od Galway s přilehlými Aranskými ostrovy, oblast v okolí města Bangor a přilehlého poloostrova. Menší oblasti jsou i ve vnitrozemí.                     https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ir%C5%A1tina

Učit se irsky určitě není potřeba, ale mě to baví. Od listopadu si denně s irštinou hraju na duolingu. Guiness, Oscar Wilde, Samuel Beckett, pan Jameson, město Tullamore a něco ze současné irské kinamotgrafie a právě irština byly první věci se kterýma jsem se chtěl seznámit, když moje irské dobrodružství začali získávat konkrétnější podobu.

Včera jsem byl na úřadu Welfare a vzpomněl jsem si na moje kamarády imigranty v Praze, který všichni popisujou tragikomický výstupy s českými úředníky v Praze. Řikal jsem si, jaký by to byl pocit, přijít na tenhle úřad a vyplňovat formuláře a domlouvat se s nima v irštině. Naštěstí je ten jazyk hezká zajímavost, ale naprostá zbytnost. Setkáte se s ním každý den, protože třeba značení na silnici je dvojjazyčné. Nebo hlášení stanic v MHD. Irská televize RTÉ vysílá jeden kanál v irštině. Ale když chcete, obejdete se bez toho. Podle mě a Quentina Tarantina by to byla škoda. Víte přeci co je na Evropě nejzvláštnější.

Drobný rozdíly.
Mají všechno, co máme my, ale je to prostě trošku jiný.

Příklad?
Když přijdete do obchodu, zaměstnanci se na vás smějou a klábosí s vámi. Na tom Welfare jsem seděl a čekal a přišel ke mně chlápek z ostrahy, úsměv od ucha k uchu, prej jestli něco nepotřebuju. Asi ne, doufam, že mám všechno. Vzal si můj PPSN formulář, po zběžné kontrole, jestli tam mam všechny povinné údaje uznale kývne "great job, well done" 😉 Když jsme šli naposledy s Massimilianem v Praze žádat o mateřskou, ostraha na Úřadu městské části Praha 3 jeho ženu s novorozeným dítětem v kočárku vyhodila ze vstupní brány ven na déšť, protože je přeci 7:58 a on tam pouští lidi až od osmi. Ale konec srovnávání.

Včera jsem nevyřídil všechno, ještě tam musím zanést reference letter z práce. Ale za jednání úředníků dostávaš Irsko jedničku s hvězdičkou. Po povinném espressu hezky u řeky na sluníčku jsem se šel projít kolem řeky do moderní čtvrti Grand Canal, a pak přes park směrem k jižnímu Dublinu odkud jsem jel domu.

Ostatně, můžete si dát krátkou procházku se mnou.

Samuel Beckett§s bridge

Taoiseach, sidlo premiera

Grand canal

Sidlo facebooku

St. Stephen§s Green

Breh reky Liffey


Bord Gais Energy Theatre




Dneska ráno Pascale odjela na letiště a teď už bude nad atlantikem. Držím jí palce, snad jí všechno vyjde! Takže se stěhuju na king size bed. Je tu hezký počasí, teplo, polojasno, úplně mě to táhne běhat. Skočim se po obědě kouknout na jedno auto a pak zkusím koupit boty na běhání. Ale co vůbec, to je vychování - stojíte tu na ulici a já vás ani nepozvu dál? Jen pojďte a mrkněte na to, jak to u mě vypadá! Vítejte v Dublinu.


Wednesday 20 February 2019

Letiiim...

Tak bude to trosku boj, nakonec letim bez pocitace a na bloggeru bohuzel s moji klavesnici k iPadu hacky a carky nevypotim. Tak se predem omlouvam za przneni cestiny.

Tohle je vlastne uplne prvni post meho noveho blogu o tom, jak se mam v Irsku a co zrovna delam. Jelikoz podle mych testovacich prispevku z minulych tydnu to vypada, ze spolu budeme stridat cestinu a anglictinu, kdyby se nahodou nasel nejaky nadsenec, ktery bude cist oboji, asi se budu trosku opakovat.

Zrovna zevlim na letisti. Trosku jsem ze sebe prijemne prekvapenej, ze jsem uplne v klidu, dneska jsem se dovezl na letiste, ridil jsem, coz byla super volba. Soustredil jsem se jen na rizeni a nepremyslel nad nicim ohledne meho vyletu/stehovani. Jsem si celkem jistej, ze sbaleno mam dobre. Dokonce jsme to trefili na 39.7kg (mel jsem limit 40kg) :-) Zvazil jsem si jen tezsi kufr, kterej mel nakonec 27.6kg a ten malej mi prislo, ze je lehouckej, ale nakonec se z nej vyklubalo 12.1kg. Kdybych se snazil, tak to takhle netrefim. Dneska jsme rano v 9 vyrazili s rodicema autem, jeste jsem se musel zastavit u svyho optometristy pro novou cocku. Nastesti se to taky uplne krasne stihlo, ze cocka dorazila pred odletem, to mi taky spadl poradnej kamen ze srdce. Dokonce jsem zjistil, ze muj optometrista je exprezidentem ceske asociace optiku a optometristu a byl tak genialni, ze zaukoloval soucasneho prezidenta a sehnali mi panove kontakt na optometristku v Dublinu, dostal jsem dnes vytisteny email od me nove nejlepsi kamaradky Mary, ktera ma ordinaci v Dublinu 2 a specialne se zabyva keratokonem a pacienty po transplantaci rohovky, coz je presne muj pripad. Pry uz se tesi, az se zastavim. Ja taky, Mary, ja taky ;-)

Louceni probehlo rychle, efektivne a kultivovane. Mamka mela sice nakrajicku, ale diky 15 minutovemu limitu pro parkovani na letisti byla silna a slzicka ji pry ukapla az kdyz jsem ji poslal melancholickou dekovnou smsku. Diky, mami :-)

Jak jsem psal v predeslem postu v anglictine, moje posledni dny v Cechach byly famozni. Pocasi absolutne top, baleni bylo uplne v klidku, nabazil jsem se delikatesni kuchyne od jedne babicky, absolvoval jsem krasne prochazky s druhou babickou a celkove jsem si ten vikend a dva dny volna moc uzil.

Ted me vlastne ceka dnes vecer uvitaci pivko s Pascale, od ktere mam na tri mesice podnajaty byt a Joem, ktery mi bude v domku delat spolecnost. A pak mam 4 dny dovolenou v Dublinu, tak planuju moc a moc chodit pesky, zitra odpoledne si chci vyridit PPS (Irske cislo socialniho zabezpeceni) a pak bych se moc rad mrknul na nejaka auta. Vuz si musim poridit co nejdriv to pujde. Z meho docasneho bydliste to mam do prace hodku a pul autobusama pres centrum Dublinu, nebo potencialne 25 minut autem. Karty jsou rozdane jasne... Chtel bych nejake mensi auto, aby se za nej neplatila moc vysoka environmentalni dan a aby nebylo moc stare, koukal jsem se na nekolik modelu ruznych znacek, tak uvidime, jak to nakonec vsechno dopadne. Musim si nakoupit par veci, jidlo a pak se trosku zorientovat v okoli v Kimmage (Dublin 12) a centru, protoze v rijnu jsem tam stravil vlastne jen jeden den.

Cha, mel jsem 2.5 hodiny cekacku na letisti, tak jsem radnou cast s vami takhle krasne ukrojil. Diky vam, diky vam vsem, kteri mi drzite palce, diky vsem, kteri me ctete a caaauu, mejte se vsichni paradne!

Tuesday 19 February 2019

Let’s go!

Tomorrow is the day. I have been thinking about this week and particularly tomorrow for the past three months. Surprisingly I am not afraid at all, I feel just weird ticks of looking forwardness, joy, curiosity and nervousness. I can say that I can’t wait and I’m incredibly looking forward to this gig which is true but at the moment I’m trying to fully enjoy my two days of vacation and spend some quality time with my family. I’m blessed because the weather here is my sweet farewell gift, we are experiencing four days of sun. It’s really amazing.

Tonight I have to finish the packing and tomorrow morning I’m going to Prague. In the morning I have an appointment at my optometrist and then just directly to the airport. I see if I have some time to visit the airport lounge, but sincerely it doesn’t matter at all... At 3pm is my flight. It takes 2.5 hours, but after the time difference deduction at 4.30pm, I’m at Dublin airport. After I land and the obligatory coffee and cigarette, I plan to buy the Leap card which is a prepaid card for all kinds of transport and to go by the Airport link to the city centre. Then I will see, either I take mytaxi.ie or I will go by bus line 150 which stops right in front of my new home.

Tomorrow evening I’m meeting with Pascale, the French girl I rent the place from and her (for three months “my”) cat Fripouille. I’m bringing a bottle as a small gift. I thought about buying a Becherovka, but eventually, I decided to bring a bottle of Moet. Hope it’s gonna be ok. I have to think about what to buy for Fripouille :-)

A plan for the next four days of “still vacation” is to settle down, I have an appointment with the Welfare office on Thursday afternoon. Then I want to walk around a lot, to get oriented in my hood :-) I would like to see some cars as I have to buy one as soon as possible. I will need to buy some food, maybe even clothes, and I definitely need to make my first pit stop at Temple Bar. I don’t know if you knew (I didn’t) but Temple Bar is a whole district. I thought of it as some famous bar in Dublin. But no. And the word bar doesn’t actually mean a bar as a place to drink, but a bar as a riverside.
Temple Bar is a busy riverside neighbourhood, spread over cobbled pedestrian lanes. Crowded pubs host live folk music and DJ sets, and diners pack restaurants serving Asian, American and Irish cuisine. Quirky boutiques stock clothes and crafts by local designers. The National Photographic Archive highlights Ireland’s past, while the Project Arts Centre and Temple Bar Gallery + Studios show contemporary art.                                                                                                                                                    dublin.info
 If you want to read some more interesting info about Temple Bar, I refer you to Wikipedia.

Dublin's Temple Bar District









Sunday 3 February 2019

Co týden dal - Leden 2019 II


Zbývají dva týdny do mého posledního dne v práci. A za tři týdny letííím! Fakt už se na to hrozně těším!

Tento týden byl ve znamení Farewell drinků. V pondělí jsme poseděli s kamarádkou, která žije v Austrálii a přijela se na nás podívat do Prahy. Ve čtvrtek jsem pak měl svůj farewell drink pro kolegy ze současné (MSD) i bývalé firmy (ExxonMobil). Bylo to moc fajn, rád jsem všechny viděl a moc mě potěšilo, že dorazilo tolik lidí. Několikrát jsem vyprávěl, jak se to stalo, že se stěhuju do Irska. Někteří nechápou, proč to dělám, někteří mi to moc přejí, pár lidí to možná i trochu obdivuje nebo jsou inspirováni udělat něco podobného. Inspirací pro ostatní, možná právě pro vás, bych se stal moc rád, je to i jeden z důvodu, proč tenhle blog vzniká. V pátek jsem se viděl se svými drahými spolubydlícími z koleje a to je vždycky takový malý svátek. Před klukama si připadám jako žabař. Pepa má dreamjob v bance, je ženatý a za dva měsíce čekají přírůstek do rodiny. Tentokrát to není další kočka, nýbrž dítě 😊 Erik je konzultant pro Energetiku, pracuje neskutečné hodiny, teď byl na tři měsíce na projektu v Malajsii, loni strávil měsíc na jiném projektu v Bangladéši, zkrátka má o čem vyprávět a má každopádně můj obdiv. No a Dan, to je úplný machr. Dva roky práce v Dubaji, teď je konzultant, za loňský rok měl prý na kontě sto letů. Líbí se mi, jak o sobě říká, že jeho koníčkem je investování do nemovitostí. No, prací v Irsku v této společnosti moc neoslním, ale hrozně rád se s klukama scházím, dýchne na mě vždycky jiného prostředí. Moc rád poslouchám, jak přemýšlejí a co řeší.

Víkend jsem pojal odpočinkově, trocha balení a poklízení, v sobotu jsem vyrazil do Bio Oko na festival Divný, zlý a zvrácený. Byl jsem na přednášce od tria Kamil Fila, Vít Schmarc & Aleš Stuchlý. To bylo úplně skvělé, baví mě poslouchat vzdělané kritiky a rozbory filmů. Odnesl jsem si několik tipů na divné filmy (jako Chuť melounu, ze kterého jsme viděli ukázky). A pak jsem zůstal na projekci filmu Wrong cops od Quentina Dupieux. Vřele doporučuji, takhle jsem se u filmu dlouho nepobavil. Hrají v tom mimo jiné Jon Lajoie a Marylin Manson a je v tom hudba od Mr. Oizo, která tam neskutečně dobře sedí.

Jinak o tomto týdnu prakticky není co dál vyprávět. Po příjezdu do Irska si budu muset co nejrychleji koupit auto, tak jsem koukal na nějaké nabídky ojetin, asi by se mi nejvíc líbila Škodovka, jeden autosalon Škoda, který se jmenuje Pilsen Auto, je nedaleko místa, kde budu bydlet, tak se tam asi dojedu podívat. Nebo zkusím popátrat po nějakém větším autobazaru. Mám trochu respekt před jízdou po levé straně, ale snad to přežiju, když budu jezdit opatrně.

Tento týden tedy jen takto krátký zápis, přidávám aspoň pár fotek ze čtvrtka.





  

Leto po Irsku

  Tento zpusob leta... Dlouho jsem nic nenapsal, pritom veslych zazitku ze zivota na smaragdovem ostrove je docela dost... Naposledy kdyz js...